Nakladatelství Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích přijímá rukopisy k redakčnímu posouzení. Předložené rukopisy jsou postoupeny k nezávislému recenznímu řízení, na jehož základě rozhoduje Redakční rada o vydání knihy. Rukopisy se odevzdávají k rukám šéfredaktora Ladislava Nagye v elektronické podobě a opatřené všemi náležitostmi nutnými pro redakční, předtiskové a polygrafické zpracování.

Podněty na vydání knihy podává autor formou edičního návrhu odeslaného šéfredaktorovi, nejlépe e-mailem na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Podrobnosti o tom, co vše by měl ediční návrh obsahovat, naleznete níže.

Návrh na vydání připraveného rukopisu, má-li být vydán v zamýšleném kalendářním roce, je třeba podat do 15. prosince předcházejícího roku. Redakční rada na svém zasedání na konci února návrhy projedná, a to i z hlediska finančních prostředků, jimiž bude nakladatelství v daném roce disponovat. V jiném termínu než k 15. prosinci je možné podávat návrhy, u nichž má autor rukopisu zajištěno financování, které pokryje veškeré náklady na vydání (typicky z grantových prostředků).

V případě, že návrh titulu, který není pokryt finanční dotací, přijde po uvedeném termínu, je možné daný titul vydat pouze v případě, že nakladatelství zbyly na daný rok finanční prostředky, které pokryjí předpokládanou ztrátu, a že příprava titulu nepřekročí kapacitní možnosti nakladatelství.

I v případě, že autor disponuje prostředky, které pokryjí veškeré náklady na vydání, je nutné brát v potaz, že recenzní řízení, redigování, typografická příprava a tisk zaberou několik měsíců; nakladatelství nemůže urychlit cestu od rukopisu ke knize, jakkoli by to autor vzhledem k termínu uzavírání grantu potřeboval.

Nakladatelství Jihočeské univerzity funguje na základě edičního plánu. Návrhy na vydání knižních titulů je proto ideální posílat ve třetím čtvrtletí kalendářního roku, nejpozději pak do 31. prosince; Redakční rada je projednává na schůzi na přelomu ledna a února. Ediční návrhy se odesílají e-mailem na adresu nakladatelství.

1. Jméno autora díla a navrhovaný titul knihy;
2. Stručnou anotaci (1000–1500 znaků);
3. Rozsah textu vyjádřený v normostranách (1800 znaků na stránku) a specifikaci obrazových příloh či jiných netextových prvků (fotografie černobílé či barevné, grafy, schémata a další prvky mimo verbální text);
4. Předpokládaný termín odevzdání rukopisu;
5. Informace o případné dotaci na vydání knihy.

1. Titulní list s názvem práce a se jménem autora / jmény autorů, příp. editora, překladatele apod.;
2. Obsah;
3. Hlavní text (a případně přílohy);
4. Heslář (pro sestavení jmenného a případně i věcného rejstříku);
5. Jinojazyčné resumé (v angličtině, případně v dalším světovém jazyce); u textů vydávaných v cizích jazycích naopak resumé v češtině;
6. Návrh anotace pro propagaci knihy na webu nakladatelství a u distributorů (jedna kratší v rozsahu 400–600 znaků, jedna delší v rozsahu 800–1000 znaků);
7. Stručnou biografii autora/autorů a jeho/jejich fotografiie v kvalitním rozlišení na obálku knihy a web nakladatelství.

Odevzdává se samostatně text, napsaný ve Wordu či z jiného textového editoru do Wordu konvertovaný, a samostatně veškeré obrazové podklady, a to v kvalitním rozlišení vhodném pro sazbu a tisk. Je zbytečné, aby se autor snažil text sám „sázet“ a vkládal do textu obrázky či fotografie – jejich zamýšlené umístění v textu lze signalizovat barevně zvýrazněným pokynem, např.: Sem obrázek č. 16. Ke grafickému značení se využívají jen základní signály – značení názvů kapitol a případně podkapitol tučně a zvýrazňování pojmů kurzivou.

Odstavce se značí pouze odstavcovou zarážkou (Enter), a nikoli tabulátorem nebo mezerníkem. Poznámky se umísťují pod čarou, nikoli na konec textu, a je třeba je vytvářet příkazem „Vložit poznámku pod čarou“, a nikoli „ručně“ s využitím horního indexu. Hlavní text je psán velikostí písma 12, poznámky pod čarou velikostí 10.

Přímé citace v textu se v česky psaném rukopisu zásadně značí českými uvozovkami, tedy „a“. Jde-li o citaci v rozsahu do tří řádků, vkládá se do souvislého textu. Jde-li o citaci delší než tři řádky, vyčlení se z textu odstavcovým odčleněním před začátkem textu i na jeho konci; v takovém případě se pro značení přímé citace už nevyužívají uvozovky.

a) krátká citace: … Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit: „Sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua“ (odkaz na zdroj). Ut enim ad minim veniam…

b) delší citace: … Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit:

Sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat. Quis aute iure reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur (odkaz na zdroj).

Excepteur sint obcaecat cupiditat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum…

Způsob odkazování na citované zdroje i způsob uvádění bibliografických údajů v soupisu literatury se řídí obvyklými standardy daného oboru; je nicméně žádoucí, aby odpovídal platné bibliografické normě (v současnosti ČSN ISO 690:2022). Zvolený úzus odkazování na zdroje při citaci i parafrázi a jejich uvádění v soupisu literatury musí být jednotně dodržován v celém rukopisu.

Fotografie, reprodukce a další vizuální složky rukopisu musejí mít patřičnou tiskovou kvalitu (rozlišení minimálně 300 dpi) a autor je zodpovědný za zajištění autorských práv ke všem těmto položkám; fakt, že je nějaký obrázek volně dostupný na internetu, z něj ještě nečiní objekt k volnému užití. Pokud nejsou autorská práva při odevzdání rukopisu vyřešena, respektuje autor, že práva na některé požadované ilustrační či jiné prvky knihy nelze zajistit, ať už z důvodů finančních, anebo z nevyjasněných copyrightových záležitostí.

Odevzdaný rukopis je redigován redaktorem. V této fázi nemůže autor provádět žádné úpravy. Pokud je chce učinit, počká s nimi do doby, kdy je mu zredigovaný rukopis vrácen. V této fázi autor spolupracuje s redaktorem při odstraňování nejasností a přijímání či odmítání navrhovaných změn. Technické provedení této vzájemné spolupráce (způsob značení změn, přeposílání, termíny) se řeší konkrétní dohodou mezi autorem a redaktorem.

Korekturu provádí jednak autor, jednak redaktor; sjednocení obou verzí má na starosti redaktor, který má také rozhodující slovo v úpravě míst, kde se obě korektury rozcházejí (jde-li o obsahové, a nikoli pouze formální úpravy, pak obvykle po konzultaci s autorem).

Rukopis je upravován tak, aby po vytvoření sazby dostačovala jedna autorsko-redakční korektura. Pokud autor ve fázi korektur sazby provede úpravy, které jdou nad rámec záměny (znaků či slov), a rukopis je třeba znovu vysázet, vyhrazuje si nakladatelství právo buď tuto finanční položku alespoň částečně uhradit z autorova honoráře, anebo vyžadovat dodatečnou dotaci na vydání, případně i zastavit práce na vydání a vyřadit rukopis z edičního plánu. Platí pravidlo, že autor rozhoduje o obsahové stránce rukopisu, zatímco v oblasti knižního provedení (sazba, tisk, paratextové prvky knihy) a způsobu inzerování a prodeje má rozhodující slovo nakladatel.

O přijetí či nepřijetí rukopisu rozhoduje Redakční rada, která si při plánovaném zařazení rukopisu do edice Episteme vyžádá recenzní posudky. Recenzní řízení je anonymní a nezávislé. Každý rukopis je postoupen dvěma nestranným recenzentům, jež určuje Redakční rada. Jedna z recenzí musí být vypracována osobou, která není členem akademické obce Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V případě zásadní neshody mezi recenzenty si nakladatelství vyhrazuje právo zaslat rukopis ještě třetímu recenzentovi. V případě, že recenzní posudky navrhují úpravy, jež jsou prezentovány jako žádoucí či výrazně doporučené, dohlíží na realizaci těchto úprav rukopisu šéfredaktor. Není-li autor schopen či ochoten tato recenzní doporučení zohlednit, příprava vydání se zastavuje. Nakladatelství si rovněž vyhrazuje právo rukopis odmítnout.