Letošní 10. vydání festivalu malých kvalitních nakladatelů Tabook se konalo už v prvním zářijovém týdnu, od 2. 9. do 4. 9. 2021 v Táboře, tedy o měsíc dřív, než je obvyklé. Pořadatelé se tak chtěli vyhnout podzimní vlně covidu a zároveň doufali, že velká část festivalu bude moci probíhat ve venkovních prostorách, což se díky nádhernému počasí podařilo.

Kromě tradičního knižního trhu, na kterém se vedle Nakladatelství Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích představilo více než šedesát kvalitních českých a zahraničních nakladatelů, město na pár dní opět zabydleli spisovatelé, novináři, ilustrátoři, redaktoři, editoři, překladatelé, teoretici knihy a ilustrace, studenti uměleckých škol a také řada zahraničních hostů.

Z Německa přijela grafička Gabriela Jolowicz, která spolu se studenty Henninga Wagenbretha a pražským ateliérem ilustrace UMPRUM obsadila výstavami celé divadlo, z Francie se na Tabook po devíti letech vrátila kritička dětské literatury a spisovatelka Sophie Van der Linden, své nové práce (včetně nové knížky o Táboře) tu představili i ilustrátorka Joëlle Jolivet, grafický designér a tvůrce pop-up knih Gérard Lo Monaco nebo mladý italský ilustrátor Andrea Antinori. Společnou knížku komiksových příběhů inspirovaných poutí po Broumovsku tu představilo dvanáct mladých komiksových kreslířů z celé Evropy. Z českých hostů přislíbili účast spisovatelé, básníci, překladatelé a výtvarníci všech generací: spisovatelky a spisovatelé Markéta Pilátová, Rena Horváthová, Marie Siváková, Eda Kriseová, Katarína Kucbelová, Miloš Doležal, S. d. Ch., Patrik Banga, Matěj Hořava, Fedor Gál, Onřej Kundra, básníci a básnířky Petr Borkovec, Elsa Aids, Marcela Linhartová, překladatelé a překladatelky Jiří Pelán, Helena Honcoopová, Petr Komers, ale také teoretici umění Milena Bartlová a Ivan Foletti, filozofové Alice Koubová a Miroslav Petříček, všestranná Tereza Říčanová, malíř Jan Kostohryz nebo divadelní rodina Marčíků a mnozí další.

Součástí festivalu byl letos opravdu bohatý nakladatelský program, vystoupení v táborských kavárnách, zahradách, parcích, dvorcích i ve školách, bytová čtení, divadelní představení, koncerty, výstavy, výtvarné i čtenářské dílny. Velká část programu byla tradičně věnována dětem: v běhu byla mimo jiné nepřetržitá výtvarná dílna ve Střelnici, ale děti zažily i kurz zbytečné reportáže, taneční představení Kozí kraviny, workshopy, koncerty, divadla i autorská čtení. Mnoho akcí se letos odehrávalo v divadle Oskara Nedbala, v bývalé staroměstské Truhlárně a v nedávno opravené Trafostanici u Jordánu, ale samozřejmě také v táborských podnicích, zahradách, na dvorcích i v domácnostech.

Tabook letos tematizoval dvojlomný Family byznys a zkoumal slabost i sílu rodinných vztahů, intimitu, mafiánství, provázanosti, ale také rodinné podniky, osobní sbírky nebo obyčejnou každodennost.

Pořadatelům, dobrovolníkům a všem zúčastněným moc děkujeme za jejich skvělou práci a jedinečnou atmosféru, kterou se jim opět podařilo vytvořit. A byť se šíří zvěsti o tom, že 10. ročník Tabooku byl posledním, alespoň v tom smyslu, v jakém jsme Tabook znali doposud, my doufáme, že se za rok všichni zase shledáme!

Více informací o festivalu i fotografie z něj najdete zde:  
www.tabook.cz
https://www.facebook.com/FestivalTaBook

V letošní porotě zasedl šéfredaktor Nakladatelství Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Ladislav Nagy. Tvůrčí ocenění získala mj. Kateřina Hilská.

V úterý 8. října byla tradičně udělena cena Josefa Jungmanna za nejlepší beletristický překlad uplynulého roku. Tu tentokrát získal překladatel Vladimír Medek, jenž byl oceněn za překlad španělského románu Antonia Muñoze Moliny Polský jezdec. V minulosti se Medek proslavil jako překladatel Garcii Marqueze, Lawrence Durrella nebo ságy o Harrym Potterovi, na jejímž překladu pracoval se svým bratrem.

Na udělování prestižních překladatelských cen byla zastoupena i Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Šéfredaktor univerzitního nakladatelství a ředitel Ústavu anglistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity Ladislav Nagy zasedl v letošní porotě a Kateřina Hilská, jež na stejném ústavu řadu let vedla překladatelské kurzy, byla oceněna tvůrčí prémií za překlad díla Jane Austenové Rozum a citz angličtiny.

Recenze Martina Charváta z časopisu Naše řeč

Sémiotické myšlení gruzínského lingvisty Sebastiana Konstantinoviče Šaumjana se vyznačuje mimořádnou synkretičností, v níž se střetávají tradice klasického (středo)evropského strukturalismu, nastupujícího amerického generativismu i ruského formalismu.

Vyšlo v časopise Naše řeč, ročník 102 (2019), číslo 4.

Recenzi si můžete přečíst on-line zde.

Recenze Tomáše Picka z časopisu Živa

„Kniha shrnuje dostupné informace o mokřadních ekosystémech, o jejich typech, struktuře, funkci, ochraně i legislativě a dalších aspektech, a je první takovou publikací u nás.... řeší problematiku ekologie mokřadů z mnoha odlišných pohledů.“

Vyšlo v časopise Živa 1/2019 na straně XXII.

Recenzi si můžete přečíst on-line zde.

Recenze Pavla Drozda z časopisu Živa

„‚Šuspovi vyšla nově ta Biostatistika. A je tam eRko!'

‚Já už ji mám.'

‚Já taky.'

Tento rozhovor tří studentů o učebnici biostatistiky autorů Jana Lepše a Petra Šmilauera jsem zaslechl na letošních Zoologických dnech. Poskytuje člověku zabývajícímu se analýzou a interpretací dat mnoho cenných informací, takže jakákoli další recenze je téměř zbytečná. Už první slovo vypovídá mnohé. Prof. J. Lepš, známý pod přezdívkou Šuspa, je legendou. Totéž se dá říci o P. Šmilauerovi...“

Vyšlo v časopise Živa 3/2017 na straně LXXXIV.

Recenzi si můžete přečíst on-line zde.

Recenze Michaely Křivancové z časopisu Lingua viva

„... kniha se pokouší pomocí několika teoreticko-metodologických konceptů evropské strukturální lingvistiky analyzovat gramatické myšlení gruzínského lingvisty Sebastiana Konstantinoviče Šaumjana, které v sobě snoubí vlivy klasického (středo)evropského strukturalismu, ruské formální jazykovědy a počáteční vlnu chomskyánského generativismu.“

Vyšlo v časopise Lingua viva XIV / 2018 / číslo 26.

Recenzi si můžete přečíst on-line zde na straně 68.

Recenze Adély Pokorné z časopisu Živa

„Jen málo inovací mělo tak mimořádný vliv na celé lidstvo jako počátek zemědělství. Leckdo si už položil otázku, proč se vlastně naši dávní předkové, lovci a sběrači, tenkrát usadili a rozhodli se pěstovat obilí a chovat dobytek, čímž zřejmě začala dlouhá a klikatá cesta vedoucí k dnešnímu světu.“

Vyšlo v časopise Živa 1/2019 na straně XXI.

Recenzi si můžete přečíst on-line zde.

Nakladatelství Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se podílí na tvorbě putovní výstavy s titulem Karel Klostermann a zrod Šumavy, kterou pořádá Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

První zastávkou pro celkem jedenáct výkladových panelů bude Informační středisko Poledník v NP Šumava, kde bude expozice umístěna mezi 24. červnem a 31. srpnem 2023. Vernisáž na Poledníku proběhne 24. 6. 2023 od 14.00.

Pátek 10. září 2021 patřil celodenním oslavám 30. výročí založení Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ve slavnostním programu nechyběl ani křest knihy vydané univerzitním nakladatelstvím právě k této vzácné příležitosti.

Za velkého zájmu veřejnosti se v pátek 10. září od rána až do pozdního večera konaly oslavy 30. výročí založení Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Na Sokolském ostrově v centru Českých Budějovic vyrostlo velké pódium a jednotlivé fakulty představily ve stáncích své zaměření a aktivity.

Ve večerních hodinách, v pomyslném vrcholu oslav, proběhl slavnostní křest knihy JIHOČESKÁ UNIVERZITA. Minulost a přítomnost vysokého učení v Českých Budějovicích, a to za účasti mj. rektora Jihočeské univerzity profesora Bohumila Jirouška, hlavního autora knihy docenta Miroslava Novotného a významného jihočeského spisovatele a současně absolventa Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity Jiřího Hájíčka.

Více o knize se dočtete zde.

Kniha je v prodeji na E-shopu Jihočeské univerzity a k volnému stažení v elektronické podobě v sekci PDF KNIHY.

V rámci festivalu Literatura žije proběhl křest knihy Miroslava Bočka Uršula plave domů, kterou vydalo Nakladatelství Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Enviromentálně laděný příběh pojednává o cěstě úhořice Uršuly do Sargasového moře. Na své si v něm přijdou děti i dospělí. Knihu společně s autorem pokřtila i sama Uršula a také Poseidón.

Publikace je volně stažitelná z webu NJU v ČB v české a anglické verzi.

Nestává se úplně často, že byste se v módním časopise dočetli o nějaké akademické či vědecké knize... Avšak kniha s titulem Láska k přehnanému autora Petera Demetera se na stránky takového časopisu dostala, a to dokonce na stránky samotné "módní bible" Vogue. Krátkou, ale vydatnou recenzi naleznete zde.

Cenu Magnesia Litera 2020 za překladovou knihu získal šéfredaktor Nakladatelství Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Ladislav Nagy. Gratulujeme!

Slavnostní vyhlášení literárních cen Magnesia Litera 2020 se konalo netradičně 31. srpna 2020. Překladovou knihou roku 2020 se stal román Patrick Melrose I britského spisovatele Edwarda St Aubyna v překladu Ladislava Nagye.

„Překlad Ladislava Nagye věrně zachycuje všechny nuance St Aubynova románu. Dokáže najít ta správná slova pro různé projevy podivné lásky i zoufalé nenávisti, dokonale zachovává nadhled i suchou ironii vyprávění: text je v jeho podání přesně tak podivně nesnesitelný jako příběh sám.“

Více o knize Patrick Melrose I se dočtete zde.

CENY MAGNESIA LITERA 2020

Kniha roku: Petr Čornej / Jan Žižka
Próza: Jiří Kratochvíl / Liška v dámu
Poezie: Ewald Murrer / Noční četba
Kniha pro děti a mládež: David Böhm / A jako Antarktida
Naučná literatura: Petr Čornej / Jan Žižka
Nakladatelský čin: Jan Amos Komenský / Labyrint světa a ráj srdce / nakladatelství Práh
Publicistika: Aleš Palán / Jako v nebi, jenže jinak
Objev roku: Vratislav Kadlec / Hranice lesa
Překladová kniha: Edward St Aubyn / Patrick Melrose I / Ladislav Nagy
Magnesia blog roku: Jiří Švihálek / Pacholek.com 

Všem oceněným gratulujeme!

Co je to meč? Kdy se u nás meč poprvé objevuje? S jakým sociálním prostředím je meč spojen? Jaká je symbolická role meče v různých dějinných epochách? Jak byly meče vyráběny a jak byly používány? Lišilo se postavení meče ve střední Evropě od mečů v Japonsku? Tyto i řada dalších otázek byly diskutovány na interdisciplinární konferenci nazvané „Meč a člověk“, která proběhla ve dnech 14. až 16. září 2022 v prostorách Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Publikace Meč a člověk. Vybrané kapitoly k dějinám mečů a lidí vychází v Nakladatelství Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích u příležitosti konání této konference a přináší různé perspektivy pohledu na meč jakožto významný archeologický a kulturně-historický fenomén. Kniha obsahuje též bohatý obrazový materiál. 

Ke konci roku 2022 vyšla v Nakladatelství JU metodická příručka, která se zaměřuje na virtuální realitu a zejména na možnosti jejího využití jakožto prostředku virtuálního zážitku například při trénování paměti v geriatrických zařízeních. Jak uvádí autorský kolektiv: "Metodika je primárně určena aktivizačním pracovníkům v geriatrických zařízeních, nicméně uvedené postupy lze aplikovat i v domácí péči. Věnuje se jak technickému řešení využití virtuální reality, tak aspektům kvality virtuálního zážitku a postupům, které umožní naplno využít potenciál této metody." Publikace vyšla ve třech jazykových verzích. Všechny jsou k dispozici v PDF k volnému stažení.

Virtuální realita a její využití (nejen) v domovech pro seniory

Virtual Reality and Its Use in Care Homes and Beyond

Virtuelle Realität und ihr Einsatz (nicht nur) in Altenheimen

Autorský kolektiv: Věra Suchomelová, Renata Tetourová, Lenka Lhotská, Jan Husák, Martin Kotek, Jakub Stejskal

Tento projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci programu ÉTA.

Rozhovor s RNDr. Janem Květem, CSc., dr. h. c., pro časopis Vesmír

„Bažina, mokřadní louka, slatina, vrchoviště, rybník, poldr, říční niva, lužní les, praměniště, estuár... Rozmanitost mokřadů je obrovská a složitost jejich fungování ani význam pro přírodu a člověka jsme ještě do všech detailů nepoznali a nedocenili. Nepřehlédnutelnou postavou mezi ‚mokřadníky', jak si odborníci na tyto ekosystémy říkají, je v českém i mezinárodním měřítku botanik a ekolog Jan Květ.“

Vyšlo v časopise Vesmír 98, 336, 2019/6.

Ukázku z rozhovoru si můžete přečíst on-line zde.

Recenze Bohdany Fabiánové z časopisu Veronica

„Dílo představuje první české původní souhrnné zpracování problematiky mokřadů. Kromě obecné charakteristiky mokřadů zahrnuje popis hlavních typů přímořských i vnitrozemských mokřadů včetně mělkých vod a lesů mokrých stanovišť, přičemž hlavní pozornost je věnována mokřadům České republiky.“

Vyšlo v časopise Veronica č. 3/2018, s. 50.

Recenzi si můžete přečíst on-line zde.

Rozhovor s Ladislavem Nagyem pro literární měsíčník Host

Přečtěte si rozhovor o umění, kánonu, překladech, koních, ale i o Nakladatelství Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a novém titulu z edice Episteme: Societas Roger Scruton: Pošetilci, šarlatáni a buřiči. Myslitelé nové levice, který přeložil právě Ladislav Nagy.

Rozhovor si můžete přečíst on-line zde.

Literární historik Peter Demeter byl hostem Nočního Mikrofóra Šárky Bednářové

Literární historik a redaktor Nakladatelství Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Peter Demete byl hostem Nočního Mikrofóra Českého rozhlasu Dvojka. S moderátorkou Šárkou Bednářovou si povídali nejen o jeho „Růžové knize“, tj. publikaci Láska k přehnanému: Fenomén camp v českém kulturně-historickém kontextu, kterou vydalo jihočeské univerzitní nakladatelství v červenci letošního roku, ale také o fenoménu camp obecně, o jeho historii, rysech, podobách atd.

Přejeme příjemný poslech!

Celý rozhovor naleznete zde.